Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The Czech banking sector: Determinants of Profitability
Hykl, Daniel ; Pečená, Magda (vedoucí práce) ; Teplý, Petr (oponent)
Tato teze se zabývá českým bankovním sektorem a jeho profitabilitou v období let 2015 - 2020. Množina bankovně-individuálních a makroekonomických proměnných je testována metodami system GMM, FE a OLS k identifikaci potenciálních determinantů bankovní profitability na ročních a kvartálních datech. Výsledky indikují negativní efekt následujících proměnných na bankovní profitabilitu na roční i kvartální bázi: kapitalizace, provozní efektivita, změna inflace, a pozitivní efekt následujících proměnných: velikost banky a růst HDP. Teze rovněž analyzuje kvartální změny bankovních aktiv, závazků a kapitálu. Výsledky indikují systematické poklesy závazků a aktiv vykázaných ke konci roku. Možná vysvětlení jsou diskutována spolu s návrhy pokračování výzkumu, tato teze obsahuje komplexní soubor výsledků, vhledu do situace a zkušeností, které jsou použitelné při dalším rozšíření studie.
The impact of the COVID-19 crisis on bank credit risk management
Lukášková, Karolína ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Petr (oponent)
v Abstrakt Tato diplomová práce zkoumá vliv krize COVID-19 na bankovní kreditní riziko bank v evropské unii. Analýza je prováděna pomocí dvou sad panelových dat. První sada obsahuje data na úrovni bank mezi lety 2012-2018 a je získána z BankFocus batabase a druhá sada dat je získaná z EBA Risk dashboard a obsahuje data na úrovní zemí meti lety 2014-2020. Oba datasety obsahují specifické proměnné pro banku a makroekonomické proměnné. Jako závislé proměnné představující úvěrové riziko používáme proměnné Cost of risk, Total capital ratio, Tier 1 ratio a NPE ratio. Jako zástupci šoku COVID-19 používáme počet nakažených touto nemocí, počet mrtvých na tuto nemoc a Stringency index. K analýze se využívá systém GMM a testuje 5 hypotéz. Potvrdili jsme 3 hypotézy a to, že Cost of risk je klíčovým determinantem kreditního rizika a že krize způsobená COVID-19 má vliv na proměnné Capitalo ratio a NPE ratio. Dále jsme došli k závěru, že proměné reprezentující COVID-19 nemají negativní vliv na creditní riziko a to především kvůli zásahům ECB a IASB. Klasifikace C12, C33, G01, G21 Klíčová slova banka, COVID-19 krize, řízení rizika, Stringency index Název práce E-mail autora E-mail vedoucího práce Dopad krize COVID-19 na řízení úvěrového rizika bank lukykajka@gmail.com petr.teply@fsv.cuni.cz
Non-Performing Loans - Determinants, the Development over Time and the Impact on Banks and the Real Economy
Kafková, Kateřina ; Pečená, Magda (vedoucí práce) ; Fanta, Nicolas (oponent)
Nevýkonné úvěry - příčiny, vývoj v čase a dopad na banky a reálnou ekonomiku Autor: Kateřina Kafková Abstrakt Tato práce vysvětluje koncept nevýkonných úvěrů a věnuje se analýze faktorů, které ovlivňují výši podílu nevýkonných úvěrů na všech poskytnutých úvěrech v České republice. Jsou analyzována panelová data z let 2010-2019 z 24 bank, které působí na území České republiky. Hlavní použitá metoda odhadu je difference Generalized Method of Moments (Všeobecná metoda momentů). Potenciální determinanty, které jsou zkoumány, pochází jak z makroenomického, tak i z bankovního prostředí. Výsledky odhadu potvrzují existenci napojení poměru nevýkonných úvěrů a makroekonomických faktorů, z nichž nejvýznamnější efekt mají inflace a nezaměstnanost. Také vliv specifických bankovních faktorů na poměr nevýkonných úvěrů se ukazuje jako velmi významný, konkrétně je to vliv předcházejících hodnot poměru nevýkonných úvěrů a růst všech poskytnutých úvěrů. V závěru se tato práce také věnuje opačnému napojení nevýkonných úvěrů a ekonomiky, tedy otázce, jak poměr nevýkonných úvěrů ovlivňuje reálnou ekonomiku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.